V minulých dnech dostala koncepce řešení odpadů Olomouckého kraje zásadní ránu, která může výrazně ovlivnit její další existenci. Hodně totiž spoléhala na spalovnu v Brně. Tamní zastupitelé ovšem rozhodli, že zastaví přípravu stavby dalšího kotle, který by zvýšil kapacitu spalovny. Pro materiál z celého Olomouckého kraje tak nebude mít kapacitu. Kraj proto nyní bude muset hledat cesty, jak situaci vyřešit.
Velmi rychle tak došlo na slova prostějovského primátora Františka Jury, který od začátku vidí v krajském projektu velká rizika a klade důraz na vlastní řešení. Položili jsme mu na toto téma několik otázek.
Plán likvidovat odpad z Olomouckého kraje v brněnské spalovně padl. Co na to říkáte?
Koncepce spalování odpadu v Brně je pouze jedním z problematických bodů krajského řešení. A dokonce bych řekl, že nikoliv tím nejproblematičtějším. Není to na vysvětlení ve dvou větách, ale zjednodušeně řečeno, mám důvodné pochybnosti o ekonomice celého provozu. Podle mě hrozí, že navrhovaný systém bude obce a jejich rozpočty dlouhodobě neúměrně zatěžovat. A na to jsme my v Prostějově hodně citliví. Naše hospodaření je dlouhodobě vynikající právě proto, že neutrácíme bezhlavě. Investiční peníze přitom jsou jen prvním krokem, celý krajský systém bude mít samozřejmě také své provozní náklady. Jen to zatím nikdo nechce slyšet.
Čekal jste, že se rizika krajského projektu projeví tak rychle?
Především chci zdůraznit, že přestože dal vývoj velmi rychle za pravdu mně a mým kolegům, žádnou radost z toho nemáme. V minulosti jsme ze strany vedení kraje na svou adresu vyslechli docela nehezká vyjádření, k nimž přidali svoje výpady také někteří naši opoziční zastupitelé. Ale žádnou satisfakci necítím. Budu samozřejmě kolegům držet palce, aby se podařilo najít nějakou „co nejméně špatnou“ cestu ven z problému. Za Prostějov říkám, že pro naše město a jeho okolí hledáme stabilní dlouhodobě řešení. Nakládání s odpady to potřebuje, není možné si s ním zahrávat.
Jaká jsou ona další rizika projektu?
Řeknu jen jedno, a tím je třídění plastů. Spousta zemí jde cestou zpětného výkupu PET lahví, případně dalších obalů. Pokud bude tento systém zaveden také u nás, o čemž se zcela vážně diskutuje, obsah popelnic se docela výrazně promění. A není to žádná daleká budoucnost, některé obchodní řetězce už tuto možnost na vybraných prodejnách dobrovolně samy zavádějí.
Když krajský systém na třídicí lince nevytřídí dost plastů a nebude je moci prodat odběratelům, budou mu chybět peníze. Kde je asi vezme? V jistém okamžiku si o ně bude muset říct obcím.
Město Prostějov půjde tedy dále svou cestou?
Určitě ano, nemáme žádný důvod nic měnit. Město Prostějov si během následujících let vybere partnera, s nímž bude na likvidaci odpadu spolupracovat. Jsem přesvědčen, že města a obce ani jejich svazky či společné firmy nemají podnikat v odpadech. Od toho máme soukromý sektor, který bude vždy efektivnější a vše zvládne lépe než samospráva. My budeme určovat pravidla hry a dbát, aby odpadové hospodářství co nejméně zatěžovalo jak občany a jejich peněženky, tak i životní prostředí. Na soukromých firmách bude, aby vybudovaly příslušná zařízení a co nejlépe je provozovaly.
Máme nabídku od několika potenciálních partnerů, takže nejsme na nikom závislí a můžeme si vybírat. Budeme celé věci věnovat maximální pozornost, abychom rozhodli správně a ve prospěch města i jeho občanů.
Rozhovor vyšel v Prostějovském večerníku.