Prostějov se ve složitém kovidovém období stal vzorem pro další města, jak k celé situaci přistupovat. Zdejší radnice byla každodenním kontaktu se složkami Integrovaného záchranného systému a pomáhala občanům zvládnout složité podmínky. V posledních týdnech, kde se stále více hovoří o blížící se energetické krizi, je radnice opět velmi aktivní a připravuje se na pomoc těm nejohroženějším. Více se dozvíte v rozhovoru s primátorem statutárního města Prostějova Františkem Jurou.
Co bylo na počátku vašich aktivit souvisejících se světovou pandemií?
Především to byly velmi dobré vztahy s prostějovskou nemocnicí. O nebezpečném viru jsem díky tomu věděl mnohem více, než bylo například v našich médiích. S vedením zdravotnického zařízení i s odborníky jsme diskutovali o nebezpečnosti nákazy, dosavadních zkušenostech ze světa i o možných dalších scénářích vývoje. Naše město z toho později hodně těžilo. Mohli jsme velmi brzy nakoupit první roušky a dezinfekci, pořídit i látku na šité dalších roušek a to vše rozdat našim občanům. Každý mohl přijít a vybavit se do začátků, než byly podobné věci běžně v obchodech.
Spolupráce s nemocnicí pokračovala i nadále?
Samozřejmě. Pomáhali jsme jí zvládat testování, organizovali nejen naši pomoci, ale i spolupráci s armádou a dalšími složkami Integrovaného záchranného systému. Později jsme společně vybudovali velké očkovací centrum. Spolupráce se všemi byla ukázková a trvá i nadále. I v klidných časech se společně s kolegy z dalších složek IZS alespoň jednou měsíčně scházíme, vzájemně informujeme o aktuální situaci a přemýšlíme, co dalšího můžeme pro naše občany udělat. Jedním z konkrétních výstupů je příprava nového sídla hasičů a zdravotnických záchranářů. Ti zatím sídlí v centru města, díky dohodě se samosprávou ale mohou získat zcela nové sídlo ve vhodnější lokalitě, která bude dopravně dostupnější a navíc umožní další rozvoj obou klíčových složek.
Znamená to, že hlavním tématem uplynulých čtyř let byl v Prostějově covid?
To bych neřekl. Hlavním tématem byl rozvoj Prostějova a lepší život našich občanů. Společně s kolegy jsme investovali do rozvoje města zhruba miliardu korun. Stavěli a opravovali jsme komunikace, vybudovali jsme nové sportoviště a sportovní zázemí, v Prostějově vyrostl nový dopravní terminál, prosadili jsme rekonstrukci tří sídlišť. V posledních letech přibylo cyklostezek, zavedli jsme projekt sdílených kol, vybudovali zázemí v Kolářových sadech, které jsou důležitou odpočinkovou zónou.
Takové investice jsou zpravidla velkým náporem na městskou pokladnu…
To je samozřejmě pravda, ovšem my jsme v řadě případů dokázali přesvědčit partnery a získat důležité dotace. Takže ačkoliv jsme takto masivně investovali, náš rozpočet je v přebytku a město nikomu nedluží ani korunu, žádné úvěry jsme nepotřebovali. Naopak máme na účtech rezervu na další investice, případně na „horší časy“.
Co by těmi pomyslnými horšími časy mohlo být?
Například blížící se energetická krize. Město bude nepochybně platit za plyn a elektřinu výrazně více než dosud. A nebude v tom samo, rostoucí ceny dopadnou na naše příspěvkové organizace i na neziskovky působící ve městě. Už nyní je řada z nich v mimořádně složité situaci. Například v případě sportu se stát chová vysloveně nezodpovědně a velká část klubů se potácí na hranici přežití. Pokud jim několikanásobně stoupnou například ceny za elektřinu, bude to těžká rána. Složité to bude i pro spolky v oblasti kultury nebo organizace v sociální oblasti. Inicioval jsem vznik dotačního programu, který jim bude pomáhat.
A co samotní občané?
Pomoc pro obyvatele města připravujeme také. Chceme se zaměřit hlavně na ty nejzranitelnější. K těm patří osamělí senioři, osamělí lidé pobírající invalidní důchod a samoživitelé pečující o děti. Ti jsou na úhradu životních nákladů sami a každé zvýšení cen je pro ně vážným problémem. Chceme jim podat pomocnou ruku, protože v Prostějově držíme při sobě a nikdo nemusí tváří v tvář vážným problémům zůstat sám.
Rozhovor vyšel v časopisu 5 + 2.