Je to už více než rok, co se změnilo představenstvo Vodovodů a kanalizací Prostějov. Byla to výzva, neboť i přes mimořádné nasazení a pracovitost předcházejícího představenstva zbylo hodně práce a úkolů, které bylo potřeba dotáhnout do konce. Osobně jsem se ovšem následně setkal pro mě s nepochopitelnou negací, polopravd a útoků na činnost a historii společnosti. Možná taky proto, že někteří představitelé si přejí doslova destrukci. Tím by si potvrdili své fabulace při procesu změn fungování VAKu v minulosti. Neštítí se ani využít špatně informovaného důchodce k těmto svým pletichám. Ale na toto celé téma bylo již několik článků.
Vraťme se k poslednímu období. Představenstvo v souladu se strategií hlavního akcionáře dokončovalo výkup akcií od minoritních akcionářů. Podařilo se dohodnout a ukončit soudní spory mezi těmito akcionáři a nadále pokračuje v rozvoji společnosti. Existuje už jen jeden zásadní soudní spor, kde jde o historickou kauzu před 20 lety. Nebudu hodnotit, proč tato kauza vznikla, to zaznělo už několikrát snad ve všech médiích. Moje poznání fungování VAKu (a dá se to najít i ve výročních zprávách) je takové, že díky smlouvě za uplynulá léta přišla z té kritizované Moravské vodárenské jedna miliarda a tři sta milionů korun, které byly následně investovány do vodárenské infrastruktury. Prostějov na tom opravdu není z hlediska údržby zle. Pozoruhodné jsou fabulace, že máme 100 let starou kanalizaci a jsme na tom špatně. Paradoxně jsem se osobně přesvědčil, že je někdy v lepší kondici než infrastruktura z nedávných let. Špatně jsme na tom na místech, kde na vybudované infrastruktuře někdo následně vysadil stromy. Po desítkách let je potřeba udělat opravu a to je opět příležitost pro hysterii.
Nicméně čas letí jako bláznivý a blíží se doba ukončení smlouvy mezi VAK Prostějov a Moravskou vodárenskou. Dokonce může nastat i dříve, protože neznáme případné rozhodnutí soudu o neplatnosti ustanovení části valné hromady z doby před dvaceti lety, kterou napadl minoritní akcionář. Tuto žalobu verbálně podporuje část opozice. Čeho chce dosáhnout? Uvědomuje si vůbec, co by mohlo nastat? Vrátit se zpět o 20 let a vrátit si vzájemné plnění? Tedy platby, část podniku se zaměstnanci, materiální vybavení, stroje a auta. Neřešitelná věc. A to vše v době podporování hysterie, že nás prý Veolia okradla. Nedokážu si představit, jak bychom se z pozice nadřazenosti a ukřivděnosti měli domluvit. Na každou dohodu je potřeba partnera a chovat se korektně. Pokud to máme „ihned ukončit“, jak si to představuje jeden konkrétní aktivista podporovaný zastáncem destruktivní politiky panem Ošťádalem, tak kdo nám bude dodávat vodu, fakturovat a čistit kanalizaci? Oni nebo armáda?
Jsme si vědomi, že celou republikou letí snaha o změnu v provozování vodárenské infrastruktury. Navíc proces vrácení provozování vodárenské infrastruktury je dlouhodobý a musí být postavený na vzájemné korektnosti obou stran. Prostě musíme se dohodnout i s vědomím vzájemných kompromisů. Vstoupili jsme do přípravy jednání se skupinou Veolia, a to prostřednictvím renomovaných subjektů, jako je právní kancelář HKR Praha a dceřiná společnost ČSOB Advizory a. s. Tyto subjekty mají zkušenost s „návratem provozování infrastruktury“ v Praze. Ano, nebude to jednoduché, ale je to reálné. Představenstvo a hlavní akcionář, kterým je naše město, se bude snažit připravit návrat provozování vodovodní infrastruktury zpět do rukou VAKu. Protože to nebude jednoduché, očekáváme spolupráci nejen v koalici, ale i s opozicí. Důležitá bude i komunikace s minoritními akcionáři. Čekají nás diskuze, semináře, možná i mimořádné zastupitelstvo k tomuto tématu. Zde musí rozhodnout opravdu většina v zastupitelstvu a dát tak silný mandát představenstvu k realizaci celého projektu.
Vyšlo v Prostějovských radničních listech.